Nyní se dostáváme k obnovitelným zdrojům. Tam byl vývoj mnohem problematičtější. Bezesporu přispěla německá zelená energetická revoluce k tomu, že dnes má Německo bezprecedentně velký instalovaný výkon větrných i fotovoltaických elektráren. V současné době je to ve větru okolo 30 000 MW a ve fotovoltaice 25 000 MW. V minulém roce i díky tomu překročil podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektrické energie 20 %. Ovšem i při takto obrovském instalovaném výkonu, který odpovídá zhruba 55 současným blokům v Temelínu, byl například v prvním čtvrtletí tohoto roku podíl větrných zdrojů na celkové produkci elektřiny zhruba 10,5 % a u fotovoltaických okolo 2,5 %. Je to dáno jen relativně malým koeficientem využitelnosti výkonu u těchto elektráren.
První čtvrtletí roku není pro fotovoltaiku ideální, takže je možné předpokládat, že se pro letošní rok podíl fotovoltaiky na celkové produkci elektřiny v Německu bude pohybovat okolo 4 %, v minulém roce byl zhruba 3,1 %. Napovídá tomu i to, že dne 26. května byl zaznamenán jeden z rekordů v této oblasti. V ideálních podmínkách a v době nízké spotřeby dokázala v jednom optimálním okamžiku fotovoltaika pokrýt 43 % výkonu potřebného v daný okamžik, přičemž poskytovala výkon 22 224 MW. Problém je, že se to týká jen velmi krátké doby, kdy taková situace v průběhu roku nastává. Pokud se nakonec dosáhne plánovaných 50 000 MW ve fotovoltaice, bude v takto příhodné době dodávat i všechnu elektřinu. Ovšem i tehdy zůstane podíl fotovoltaiky na celkové produkci elektřiny stále pouze v řádu několika procent. Pokud bychom požadovaly, aby velké procento výkonu zajišťovala fotovoltaika i v horších světelných podmínkách a při vyšší spotřebě, musel by se nainstalovat mnohem větší výkon těchto elektráren. V době optimálních podmínek a nízké spotřeby, jak tomu bylo toho 26. května, by se pak velká část výkonu solárních elektráren musela vypínat a tím by se ještě více zhoršil jejich koeficient využití i efektivita těchto zařízení. To by vedlo k nutnosti zvýšení dotací do ceny elektřiny z nich.