Pro Českou republiku je vývoj situace v Německu velmi důležitý a poučný z řady důvodu. V poslední době zelenými aktivisty nejintenzivněji propagovaná energetická koncepce Energetická [r]evoluce pochází z dílny Greenpeace a je do značné míry kopií té německé. Ovšem spíše té, která se propaguje slovně, než té, která se realizuje. Stejně jako německá prosazuje rychlé vystoupení z jaderné energetiky a uzavření posledního bloku Jaderné elektrárny Dukovany do roku 2015 a Temelína do roku 2032.
Ovšem Energetická [r]evoluce nereflektuje to, že německá koncepce reálně spoléhá na uhlí. Toho ovšem u nás nemáme dostatek a tak je možné na základě zkušeností z vývoje v Německu dovodit, že realizace této koncepce našich zelených aktivistů by byla ve skutečnosti nejkratší cestou k nastolení nutnosti prolomení limitů. U nás nejsou kromě dostatku uhlí ani větrné podmínky podobné těm, které jsou na německém mořském pobřeží. Energetická [r]evoluce to plánuje řešit intenzivním využíváním biomasy i pro produkci elektřiny. To je méně efektivní než její využití pro produkci tepla. Je tak otázka, do jaké míry je to realistické ve světle konkurence s produkcí tepla a výrobou potravin, se kterou se pochopitelně musí také počítat. Je tak pravděpodobné, že zelení aktivisté nakládají na naši půdu více nároků než je schopna unést. Další nutnou podmínkou, se kterou energetická koncepce zelených aktivistů počítá, je intenzivní dovoz elektřiny ze zahraničí, tedy hlavně z Německa. To ovšem zase nejspíše současné zkušenosti s německou energetickou revolucí odkazují do říše bájí, alespoň pro rozumně dohlédnutelné časové období.
Mezi způsobem propagace energetické revoluce německými a českými aktivisty jsou dva podstatné rozdíly. První je, že němečtí aktivisté sice nezdůrazňovali, ale přiznávali, že reálná koncepce odchodu od jádra je postavena na uhlí a plynu. Emise oxidu uhličitého se tak musí omezovat jinde a v elektroenergetice se nedá určitě počítat s jejich větším poklesem. Je sice naděje, že v budoucnu bude možné po nalezení cesty k masivnímu skladování elektrické energie a radikálním zefektivnění a snížení cen u fotovoltaiky a větru roli hlavně uhlí omezit, ale kdy tato doba nastane nelze zatím předpovědět. U nás je podle zelených aktivistů tato doba už za rohem a jistá. Lze tak hned souběžně začít s likvidací jaderných i uhelných elektráren. A v elektroenergetice tak i při likvidaci jaderných elektráren lze dosáhnout masivního poklesu produkce oxidu uhličitého. Další rozdíl je, že v Německu se vždy přiznávalo, že opuštění jaderné energie a přechod k obnovitelným zdrojům bude nákladnou záležitostí a němečtí obyvatelé byli ochotni si za takový přechod připlatit.
Ukázalo se sice, že náklady jsou mnohem větší, než byli nejen němečtí zelení aktivisté ale i politici ochotni přiznat, ale nikdo si nedovolil tvrdit, že předčasné uzavření jaderných bloků a rychlý přechod k obnovitelným zdrojům umožní zajistit nižší ceny elektřiny než jejich další provoz a pomalejší přechod k obnovitelným zdrojům. Možná právě proto, že čeští obyvatelé nejsou tak bohatí jako němečtí a mnohem méně jsou ochotni akceptovat zvyšování cen elektřiny, tvrdí zelení aktivisté u nás, že jejich Energetická [r]evoluce povede k nižším cenám elektřiny i při předčasném uzavření jaderných bloků a rychlém přechodu k obnovitelným zdrojům než koncepce, která počítá s prodloužením využívání již vybudovaných jaderných kapacit a realističtější rychlostí zavádění obnovitelných zdrojů.
Je z toho jasně vidět, že čeští zelení aktivisté si z německé koncepce vzali pouze její idealizovanou slovní a propagační část. Její realistickou a reálně implementovanou podobu už opomněli. Je tak důležité, aby se reálný vývoj německé zelené energetické revoluce pečlivě sledoval a bylo možné si udělat představu, jaké by byly skutečné dopady koncepcí a hesel propagovaných třeba na těchto stránkách (zde a zde).