Zdroje pro nahrazení jaderných a uhelných bloků ve výrobě elektřiny musí tedy Energetická Revoluce hledat jinde. Za jeden ze stěžejních v českých podmínkách považuje biomasu. U ní by okolo poloviny měla být biomasa uměle pěstovaná. Problém je, že s biomasou se počítá i při produkci tepla. Výroba elektřiny z ní tak bude vytvářet konkurenci lokáním spotřebitelům, kteří by ji chtěli využívat právě pro výrobu tepla. K čemu to může vést naznačuje i zvyšování ceny dřeva pro topení a poptávky po něm v poslední době. Je otázkou, jestli naše krajina takový nápor požadavků na energetické využití biomasy unese, zvláště když by měla plnit ještě úkoly při výrobě potravin a svoje ekologické funkce. Navíc spalování biomasy může být sice považováno z hlediska produkce oxidu uhličitého za neutrální, ale produkují se při něm, i když méně než při spalování uhlí, škodliviny ohrožující zdraví. Připomeňme, že koncepce MPO prosazuje využívání biomasy pouze na lokální a decentralizované úrovni a dominantně při výrobě tepla, kde je to nejefektivnější. Na rozdíl od koncepce Energetické Revoluce nepočítá s tím, že by se měla masivně využívat při nahrazování zdrojů vyrábějících elektřinu.
Dalším zdrojem pro výrobu elektřiny, který plánuje koncepce zelených aktivistů využít, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny. V tomto případě však je pro Česko několik dost významných překážek. Větrná mapa České republiky poskytuje relativně omezené možnosti a efektivita našich větrných elektráren i koeficient jejich ročního využití instalovaného výkonu velmi silně zaostává za možnostmi větrných farem v přímořských oblastech. V našich podmínkách tak větrná energie nemůže tvořit nějakou významnější část celkové produkce elektřiny. Jde o zajímavý příspěvek na lokální a decentralizované úrovni, pokud je postaven v místě s vhodnými podmínkami.