V diskuzi v sobotní příloze Lidových novin Orientace zaměřené na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zůstala řada otázek nezodpovězených. Jediný zúčastněný ekonom Miroslav Zajíček velice razantně tvrdil, že se jaderná elektrárna a žádný větší projekt nepostaví. Současní investoři musí mít u každého projektu zisk zaručený, jinak do něj nejdou. Jaderné elektrárny se stavět nebudou, protože zítřek patří jedině břidlicovému plynu.

Jak je vidět i z uvedené diskuze, je můj názor značně odlišný. Pokusím se vysvětlit proč. Jaderné elektrárny i další velké energetické zdroje jsou investicí na řadu desetiletí. Předpovědět budoucí cenu elektřiny a podmínky na trhu byl a je problém i na pár let. Navíc, pokud se podíváme do historie, je plná zvratů, které nebyly očekávány. Takže, kdyby se investoři v dřívější době řídili pravidlem, představeným Miroslavem Zajíčkem, nebyly by v současnosti žádné větší elektrárny.

V rozhovoru panovala jednoznačná shoda, že trh s elektřinou u nás i v okolí je dnes určován dominantně státními dotacemi a penalizacemi. Jiné zdroje než s dotovanou výkupní cenou elektřiny a jejím zaručeným výkupem se nevyplatí. Taková situace je však, alespoň podle mého názoru, dlouhodobě neudržitelná a ani ekonomicky silné Německo tak velké dotace nemůže trvaleji unést. Navíc plánuje odstavit i zbývající jaderné elektrárny, které dodávají velkou část nedotované silové elektřiny určující cenu na burze. A jejich elektřina je levná a sráží cenu silové elektřiny na burze (blíže zde). Situace na trhu se silovou elektřinou, která je v našem regionu dominantně určovaná situací v Německu, se tak zákonitě musí během následujících let změnit.

Současní investoři musí mít u každého projektu zisk zaručený, jinak do něj nejdou. Jaderné elektrárny se stavět nebudou, protože zítřek patří jedině břidlicovému plynu.

Pokud navíc míra dotací do ceny elektřiny vzroste nad únosnou míru, není podle mě vyloučeno ani to, že se zruší i zpětně. Když mohlo Německo čistě z politických důvodů zakázat investorovi provozovat už postavený zdroj, tak proč by nemohlo v krajní situaci, kdy budou vysoké ceny elektřiny ohrožovat ekonomickou a sociální situaci, snížit či zrušit dříve slíbenou dotaci do výkupních cen elektřiny. Ani v této oblasti tak investor úplnou jistotu nemá.

A právě proto si myslím, že dostatečně velký investor, který chce v oblasti energetiky pracovat dlouhodobě, by měl investovat do širšího sortimentu zdrojů. Pan Zajíček vidí jediný ekonomicky smysluplný zdroj energie pro výrobu elektřiny ve světě i u nás břidlicový plyn. Sázka na něj jen z toho důvodu, že během posledních pár let jeho těžba snížila cenu plynu na americkém trhu, je však podle mého názoru dost riskantní. Nejsem expert na danou problematiku, ale přesto vidím řadu otevřených otázek. Zatím se neví přesně, jak dlouho jednotlivé vrty vydrží a jaká bude jejich konečná výtěžnost. Neví se, zda bude těžba nejen z ekologických důvodů stejně efektivně realizovatelná i v hustěji osídlených oblastech, třeba právě Evropy.V dlouhodobějším horizontu se může ukázat, že jde z jisté části o bublinu. Pokud se všichni ve světě spolehnou právě jen na břidlicový plyn, nemusí být ani v optimálním případě rozvoje jeho těžby pro importéry jeho cena tak nízká. Proto se i v USA plánuje výstavba jaderných elektráren.

Firma ČEZ je u nás opravdu jediná firma, která si může dovolit realizovat tak velký a jednorázově tak finančně náročný projekt, jako je jaderná elektrárna. Měla by tak uvažovat v dlouhodobějším horizontu, zvláště když existující infrastruktura i zkušenost s provozem ji dává významnou strategickou výhodu oproti investorům ostatním. Předchozí dokončené projekty jaderných elektráren se této firmě i jiným nejen v Evropě vyplatily. Dnes patří hlavně Dukovany k jedněm z ekonomicky nejlepších zdrojů. I při realizaci dostavby Temelína bude v českém mixu i v mixu firmy ČEZ dost prostoru pro realizaci plynu i dalších zdrojů.