Jako lithný trojúhelník je označována pouštní oblast kolem čilské pouště Atacama, kde existují rozsáhlé, vyschlé jezerní pánve obsahující soli s vysokým podílem lithia. Těžba probíhá tak, že rozpuštěné sole – solanky – se dál chemicky zpracovávají poměrně jednoduchým postupem, protože lithium je již obsaženo v rozpuštěné formě. Předpokládá se, že i v dalších desetiletích bude tento trojúhelník mezi Čile, Bolívií a Argentinou dodávat zhruba polovinu světového lithia.
Z ekonomického pohledu je důležité si uvědomit, že tento typ ložisek se poměrně jednoduše zpracovává a těžbu je možné bez větších ekonomických ztrát regulovat. To znamená otevírka nových kapacit je poměrně rychlá a případná odstávka není dramaticky nákladná. Ve srovnání s tím na ložisku typu Cínovec je nutné surovinu podzemním způsobem vytěžit, rozemlít, získat koncentrát lithné slídy a ten dál loužit. Pak teprve se získává “solanka” s obsahem lithia, která se zpracovává podobným způsobem jako v lithném trojúhelníku.
Nedávná analýza společnosti Goldman a Sachs upozornila, že dalšímu rozvoji elekromobility a skladování energie brání právě nedostatečná těžba lithia, ale nově otevíraná čilská ložiska by tento deficit mohla poměrně rychle překlenout. Podle americké geologické služby má dnes lithný trojúhelník zhruba polovinu světových, ekonomicky využitelných zásob lithia. Podstatné je, že těžba může v pouštních podmínkách, kde ložiskem je obrovská vyschlá jezerní pláň v podstatě bez lidí a bez živé přírody, proběhnout velice rychle. Rovněž náklady na získání lithia jsou jedny z nejnižších na světě. Podobná situace je i v Bolívii.
U ložiska Cínovec bych dobu otevírky ložiska, procesu EIA a vybudování úpravny odhadl na nejméně 6, ale spíš 8-10 let. Evropský průměr se v posledních dvou desetiletích dokonce posunul vysoko nad 10 let a to zejména následkem vyrovnávání se s námitkami místních samospráv a ekologických organizací. U evropských ložisek tak mezi průzkumem a počátkem těžby může uplynout až 15 let. Zatím se očekává růst cen lithia, ale v okamžiku, kdy se rozejedou nové závody, tak cena může podobně jako u ostatních surovin fluktuovat. Kolísání cen lithia o dejme tomu 30% by ložiska lithného trojúhelníku nejspíš ustála, ale jiné, náročnější typy ložisek by se zřejmě posunuly do ztráty.
Čilská ekonomika je závislá na těžbě mědi, kterou provádí prostřednictvím státního podniku Codelco. Představitel firmy Oscar Landerretche ohlásil, že Čile hledá zahraniční partnery i pro těžbu lithia a ohlásil, že firma zatím plánuje průzkum a těžbu ve dvou rozsáhlých jezerních pánvích Maricunga a Pedernales. Tyto akce koordinuje Národní lithná komise (National Lithium Comission). Již v pozdních 70. letech přijala čilská vláda zákon, podle kterého je bílý kov považován za strategickou surovinu. Výsledkem tohoto zákona je, že lithný producent musí získat povolení k těžbě jak od komise pro nukleární energii (CCHEN) tak od ministerstva těžby, což je u nás MPO. Podobné povolení ministerstvo nevydalo dvacet let.
Nyní se situace mění a státní firma Codelco dnes registruje deset žádostí o partnerství od větších zahraničních firem. Co z toho vyplývá pro situaci v České republice? Především je zde čilská inspirace, jak organizovat těžbu ze státu, který si své lithné zásoby dokázal pojistit již před čtyřiceti lety. Dál se ukazuje, že podnik Diamo by naše lithium nemusel těžit, ale na těžbu dohlížet a koordinovat ji se zahraničním těžařem, který na rozdíl od nás má potřebné technologie.
Co se mne osobně týče jsem k těžbě a zpracování lithia v České republice stále víc skeptický, protože vidím, jak obrovské úsilí desítek velkých firem je upřeno na bohatá, jednoduše těžitelná ložiska v oblastech, kde slovo EIA znamená velice málo, zatímco u nás bych první vyrobené lithium očekával nejdřív za 8 let či ještě později. Kdo ví, kde svět technologicky v té době bude. Nicméně čilský příklad ukazuje, jak prozíravé bylo již před těmito 40 lety přijmout zákon, jež lithium považuje za strategickou surovinu, kterou je možné vytěžit jen se spoluúčastí státu.
Zdroj: Mining.com, 31. 10. 2017, More than 10 firms in the running for Codelco’s lithium assets.