Opravdu má budoucnost pouze plyn?

V diskuzi v sobotní příloze Lidových novin Orientace zaměřené na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zůstala řada otázek nezodpovězených. Jediný zúčastněný ekonom Miroslav Zajíček velice razantně tvrdil, že se jaderná elektrárna a žádný větší projekt nepostaví. Současní investoři musí mít u každého projektu zisk zaručený, jinak do něj nejdou. Jaderné elektrárny se stavět nebudou, protože zítřek patří jedině břidlicovému plynu.

Jak je vidět i z uvedené diskuze, je můj názor značně odlišný. Pokusím se vysvětlit proč. Jaderné elektrárny i další velké energetické zdroje jsou investicí na řadu desetiletí. Předpovědět budoucí cenu elektřiny a podmínky na trhu byl a je problém i na pár let. Navíc, pokud se podíváme do historie, je plná zvratů, které nebyly očekávány. Takže, kdyby se investoři v dřívější době řídili pravidlem, představeným Miroslavem Zajíčkem, nebyly by v současnosti žádné větší elektrárny.

Původní diskusi, která dala podnět k napsání článku, naleznete zde.

V rozhovoru panovala jednoznačná shoda, že trh s elektřinou u nás i v okolí je dnes určován dominantně státními dotacemi a penalizacemi. Jiné zdroje než s dotovanou výkupní cenou elektřiny a jejím zaručeným výkupem se nevyplatí. Taková situace je však, alespoň podle mého názoru, dlouhodobě neudržitelná a ani ekonomicky silné Německo tak velké dotace nemůže trvaleji unést. Navíc plánuje odstavit i zbývající jaderné elektrárny, které dodávají velkou část nedotované silové elektřiny určující cenu na burze. A jejich elektřina je levná a sráží cenu silové elektřiny na burze (blíže zde). Situace na trhu se silovou elektřinou, která je v našem regionu dominantně určovaná situací v Německu, se tak zákonitě musí během následujících let změnit.

Read more ...

Od Utopie k Dystopii: globální rizika v roce 2012

Několik desítek vládních a zejména nevládních institucí každoročně publikuje svoji obvykle zhruba stostránkovou zprávu o stavu světa. Mezi nejčastěji sledované dokumenty tohoto typu patří zprávy Mezinárodní energetické agentury, Světové banky i Worldwatch Institute nebo Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Studium těchto dokumentů patří v západní Evropě mezi služební povinnosti nejenom manažerů, ale také vyšších státních úředníků. Pokud se mi podařilo zjistit, tak žádná podobná zpráva o stavu světa ze středoevropské perspektivy nevychází nejenom u nás, ale rovněž v Polsku, Maďarsku i na Slovensku. Důvod je pravděpodobně dvojí – nezájem o záležitosti přesahující region a nedůvěra k podobným materiálům, které bývají zkresleny zájmy lobystických skupin.

Read more ...

Kolaps?

Suroviny a konec světa – od kolapsu k regeneraci

Zabývejme se raději mechanismy obnovy a regenerace společnosti, než mechanismem jejího kolapsu, říká Václav Cílek.
K článku…

Přihlášení